Krkonošská 70 jen na 55 kilometrů. Počasí donutilo pořadatele ke změně

Organizace legendárního závodu Krkonošská 70 přináší každý rok mnoho výzev. Dnes museli pořadatelé kvůli nepříznivému počasí rozhodnout o zkrácení hlavní trasy na 55 kilometrů. Ředitelka závodu Ivana Valentová v rozhovoru přibližuje, jak takové rozhodnutí padá, s čím se musí pořadatelé vypořádat a co si přeje k jubilejnímu 70. ročníku. Do středeční půlnoci, kdy skončilo online přihlašování, se registrovalo 524 závodníků, z toho 78 hlídek.

Jak složité bylo rozhodnutí o zkrácení trasy a co všechno jste museli zohlednit?

Rozhodování bylo opravdu složité. Na organizaci K70 se podílím už dlouhá léta a vždy jsem vnímala, že taková rozhodnutí nejsou jednoduchá. Letos však hlavní slovo padlo na mě a velitele tratí Petra Murča. Už přibližně dva týdny před závodem bylo jasné, že kolem Světlé hory jsou podmínky špatné. Zvažovali jsme několik variant – buď ponechat celou trasu a počítat s tím, že závodníci budou muset na třech úsecích sundávat lyže a jít pěšky, nebo trať zkrátit a nabídnout kvalitně upravených 55 kilometrů. S ohledem na nepříznivou předpověď jsme se rozhodli pro druhou možnost. Je mi jasné, že se nezavděčíme všem, ale věřím, že většina závodníků naše rozhodnutí pochopí. Trasy na 50 a 25 kilometrů zůstávají beze změny.

Jak taková změna ovlivní závodníky i celkovou organizaci letošního ročníku?

Samozřejmě někteří závodníci mohou být zklamaní, že si při jubilejním 70. ročníku neodjedou plnou sedmdesátku. Na druhou stranu věřím, že většina z nich chápe, že počasí neovlivníme. Místo riskantního terénu jim nabídneme dobře připravenou, i když kratší trať.

Jaké největší výzvy přináší organizace tak velkého závodu?

Největší neznámou je vždy počasí. Do poslední chvíle čekáme, zda bude možné závod uskutečnit v plném rozsahu, nebo zda budeme muset přistoupit k úpravám trasy – v krajním případě i k jeho zrušení, což se bohužel stalo loni. Dalším náročným aspektem je zajištění občerstvovacích stanic. Přihlášky končí ve středu před závodem, ale závodníci se mohou dohlásit ještě na místě. Konečný počet účastníků tak známe až v den závodu, což značně komplikuje logistiku.

Očekáváte letos kvůli jubilejnímu ročníku vyšší účast závodníků?

Věřím, že ano. Na druhou stranu mám obavy, aby současné počasí některé závodníky neodradilo. Na horách ale máme stále dostatek sněhu, takže doufám, že se jich na start postaví co nejvíce.

Jak se Krkonošská 70 proměnila v průběhu let?

Od mého prvního ročníku v roce 2002 se závod posunul neuvěřitelným způsobem. Tehdy jsme v cíli vařili guláš a pytlíkovou polévku v polní kuchyni, dnes je organizace na zcela jiné úrovni. Velký krok kupředu nastal, když se K70 stala součástí seriálu Stopa pro život. Přesto je krásné, že někteří pořadatelé s námi zůstali od začátků – dříve jako závodníci, nyní jako součást organizačního týmu.

Jaké jsou nejčastější reakce závodníků v cíli?

Často slýcháme: Přežili jsme! Mnoho účastníků říká, že neznají náročnější závod. Ale kdo jednou okusí atmosféru Krkonošské 70, ten se obvykle vrací i v dalších letech.

Jaké je vaše osobní přání k 70. ročníku tohoto legendárního závodu?

Ráda bych viděla více hlídek, protože původně byl závod ryze týmovou záležitostí. Bylo by krásné, kdyby si letošní ročník uchoval tento tradiční ráz. A hlavně si přeji, aby si všichni závodníci závod užili a v pořádku dorazili do cíle – je to přece jen poslední velká akce sezóny.

(bog, tz-hto)
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Michal Bogáň a archiv Krkonošské 70