Nejsme mistři světa, ale příští rok budeme chtít zase vyhrát
Trutnov - Kasper Swix team ve složení Jan Fišnar, Petr Holub, Karel Randák, Petr Javůrek a Tomáš Veber. Že jste tahle jména v souvislosti s Krkonošskou 70 už někdy slyšeli? Nepletete se! Nejlepší hlídka 63. ročníku z hlavního závodu na 70 kilometrů stála na nejvyšším stupni vítězů již počtvrté v řadě. Letošní triumf si vyjela za 4:03:06 hod.
Kapitán družstva Petr Javůrek se objevil na startu tohoto legendárního závodu počtvrté. Poprvé ho jel v roce 2014 ještě za ČVUT. O rok později, kdy plánoval účast již v trutnovském týmu, musel K70 vynechat kvůli nemoci, tehdy ho v pětičlenné sestavě nahradil bývalý reprezentant Ondřej Horyna. Předloni, loni a letos však už jedenačtyřicetiletý učitel ze Svobody nad Úpou nechyběl v oranžových kombinézách KST. „A pokaždé z toho bylo vítězství,“ usmíval se běžkař, který v celkovém hodnocení seriálu Stopa pro život 2018 obsadil třetí místo.
Vyhrát Krkonošskou 70 tolikrát za sebou už není náhoda. Co se musí sejít, aby to takhle vyšlo?
Tak tady hraje roli několik faktorů. 1. Kvalitní tým, případně parta minimálně pěti kvalitních lyžařů, nejlépe kamarádů, kteří táhnou za jeden provaz. 2. Zdraví a forma v den závodu, přece jen je to 70 kilometrů a zde se každá i malá indispozice projeví a pak nastupuje lano a ochota máknout pro druhé. 3. Hromada zkušeností, zde mladí kluci nevyhrávají.
Z loňské sestavy vám den před startem vypadl nemocný Jan Hruška. Co to pro vás znamenalo?
Znamenalo to velký stres, dozvěděli jsme se to v jednu odpoledne a museli jsme rychle sehnat odpovídající náhradu. Rozhodně jsme nechtěli slevit z cíle, což bylo vítězství. Naštěstí se povedlo vše rychle vyřešit. Je dobré mít v záloze nějakého dobrého lyžaře.
Jaká příprava v Kasper Swix teamu ještě předcházela závodu, na který se upírala největší pozornost?
K70 se jezdí koncem sezóny, tak s najetými kilometry není většinou problém, navíc téměř každý víkend jsme se účastnili závodů Stopy pro život a Ski tour. Týden před K70 jsme závodili na Šumavském skimaratonu, takže poslední týden před závodem je spíš odpočinkový jen s lyžováním v nízkých intenzitách.
Jaká byla letošní obhajoba? Jak jste na trati fungovali jako tým?
Již před startem jsme tušili, že největším soupeřem bude Rossignol Racing Team, měli jsme výhodu, že jsme startovali minutu za nimi. Asi na 5. kilometru jsme je dojeli a ve stoupání na Pláně se nám podařilo jim odjet, což nás uklidnilo. Věděli jsme, že pokud se nestane nějaký technický problém nebo někdo vyloženě nerupne, tak to dovezeme vítězně do cíle.
Byli jste z něčeho překvapeni?
Všichni z nás jsme K70 již několikrát jeli, navíc jednotlivé úseky trati známe z tréninků a jsme dostatečně zkušení, takže nás nic nepřekvapilo.
Oproti loňsku jste dojeli do cíle o pár minut později, ale to vám asi nevadí, že?
Čas je za poslední roky nejhorší, většinou se jezdí pod čtyři hodiny. Výsledný čas není ale důsledkem slabšího výkonu, byl ovlivněn pomalým přemrzlým sněhem.
Co se vám na Krkonošské 70 líbí?
Jedinečná atmosféra, historie závodu, jediný týmový závod jinak v individuálním sportu.
Pro ostatní hlídky to bude na příští rok jistě velká výzva - porazit čtyřnásobné vítěze. Myslíte, že se najde pořádný vyzyvatel?
Vždy se může najít. I letos byl, za Rossignol jel Jakub Sikora - loňský vítěz seriálu Stopa pro život a ostatní kluci jsou také velmi dobří lyžaři. Nelítáme v oblacích a rozhodně nejsme mistři světa. Je jasné, že dříve nebo později nás někdo porazí, příští rok budeme chtít být zase na startu a samozřejmě opět vyhrát.
Prozradíte, jak vysoké prémie byly vypsané za letošní vítězství?
Prozradím - žádné. Nezávodíme pro peníze, ale pro radost a na K70 je ta radost po vítězství pětkrát taková.
Michal Bogáň
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
